Texty




Úvod	O Narcisu	Novinky	Obrázky	Koncerty	Ukázka	Texty	Kontakt	Odkazy

	Anděl na nose
	Brouk
	Cesta je láska
	Blízko
	Čínská zeď
	Dlouho budeš spát
	Dobrej vkus
	Exkluzivní klub
	Fimfárum
	Hello Gringo
	Kde hvězdy nesvítí
	Kořalka
	Koule
	Krabičky
	Letadlo
	Malej svět
	Miss dobré naděje
	Moje ulice
	Moře snů
	Most na druhej břeh
	Muka lásky
	Na kopci jako těžkej blázen
	Na sluneční straně
	Na tobě ne
	Naši strážní andělé
	Nesnesitelná lehkost
	Oprátky
	Oříšky a kaštany
	Palouk
	Pak v noci
	Pohádkovej den
	Potopený lodě
	Samba
	Schůzka
	Svátek znovuzrozenejch
	Tanec světa
	V jabloni
	Večírek
	Všechny milý holky
	Zpívám celej den

	ANDĚL NA NOSE potkal jsem ji ve svý zahradě řekla že zabloudila řekla a přitom se zarděla potkal jsem ji ve svý zahradě byla milá měla na nose anděla ptala se mě na cestu ven a kdopak by to tušil aby nic neslyšela zacpala si obě uši potkal jsem ji ve svý zahradě řekla že zabloudila měla na nose anděla řekl jsem jí kudy má jít ani se nepohnula jako by na něco čekala doved jsem ji na kraj propasti a pak do mořskejch vln aby už toho nechala pak jsem jí dal hlavu pod gilotínu a uvnitř těžkou bitvu sváděl jenže hned asi za vteřinu sedl mi na nos její anděl prsty si z uší vyndala zasmála se pobaveně seš milej seš strašně milej šeptala
	BROUK brouk leze sám leze leze a neví kam brouk leze sám v hlavě ho mám brouk pořád hledá leze leze a pokoj si nedá brouk pořád hledá žízeň jako trám žízeň na věčný časy taková co se jen těžko hasí žízeň na věčný časy bloudění sem a tam ve stínu lípy amor si už chystá šípy ve stínu lípy amor už hledá cíl za spoustu muk může jeho přesnej luk za spoustu muk může sex appeal brouk leze sám leze leze a neví kam brouk leze sám v hlavě ho mám
	BLÍZKO jsme blízko blízko ke hvězdám dva lidi tady a tam cítím tu krásu tak čeho bych se bál snad jenom vzpomínám bojím se času a taky trochu snů co v hlavě tancujou zdá se mi že celou noc jim hrajou jen tu jedinou oheň a voda nad zemí letíme dva lidi tady a teď rovnou dál a pak uvidíme jsme blízko blízko ke hvězdám dva lidi tady a tam cítím tu krásu tak čeho bych se bál jenom vzpomínám
	CESTA JE LÁSKA cesta je láska a láska je světlo světlo co nám shůry svítí cesta je pokoj ne však naše sny ty se houpou v děravý síti cesta je láska a láska je světlo světlo co nás shůry chrání cesta je pokoj ne však naše sny ty nás do srdce píchaj bez ustání cesta je láska a láska je světlo světlo co nás vede pouští cesta je pokoj ne však naše sny ty jsou jako ten klín jako to houští
	ČÍNSKÁ ZEĎ jeden si maluje do vzduchu paláce jinej ti opakuje nekrást a nebát se každej by rád pokud možno teď bez lana přes čínskou zeď jeden chce bejt s každým kamarád jinej čeká na spásu když strká bombu pod kabát každej by rád pokud možno teď bez lana přes čínskou zeď láska je slepá slepá bez lásky na konci sklepa se houpou svatý obrázky bojím se zlosti a nevěřím na nudu splním si velkej sen když s tebou ještě pobudu vzduch bude vonět jak od žvejkacích cigaret až polezem přes čínskou zeď
	DLOUHO BUDEŠ SPÁT černej pavouk u tvejch vrat černý sítě bude tkát dlouho budeš spát budeš spát černá kočka černej had černá duše pevnej hrad dlouho budeš spát budeš spát noc je zlá a nahatá a tvoje náruč zebe jste jako siamský dvojčata co nemůžou od sebe černá vrána černej kat neví co je milovat dlouho budeš spát budeš spát
	DOBREJ VKUS dobrej vkus je luxus nižší třídy nebo pošahanejch poetů jak nakoukneš do žita věc začne bejt složitá a strop ti bude bránit v rozletu dobrej vkus je luxus nižší třídy ale drží si ho jen tak naoko když zabrousí do žita prosadí se kvalita podnikatelský baroko dobrej vkus je luxus nižší třídy a já se léta topím v luxusu i když spoustu dní mám odžito ne a ne zakopnout o žito a funguju už jenom v poklusu dobrej vkus je těžká noční můra kdo ho má tak tomu nedá spát rozjedeš se zavelí hochu dej si neděli a přestaň už tu strašnou píseň hrát
	EXKLUZIVNÍ KLUB divoká pustina kouká z očí tvejch jakoby závan smrti na mě dejch jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít dostaneš pozvánku do klubu duší ztracenejch můžeš si zajít za vědmou třeba ví proč tě to tady najednou nebaví jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít akorát my jsme tady na tebe zvědaví v našem exkluzivním klubu každej musí držet krok a nepátrej po rubu bejt u nás je lepší než vypadat jako cvok tak už se rozhoupej a žádný odklady dostaneš číslo dres nebo tajný doklady jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít vyhol si hlavu a stoupni si do řady jestli nevíš co chtít a jestli nemáš kam jít najež si číro a stoupni si do řady obleč si kvádro a zalez pěkně do řady pěkně do řady do řady
	FIMFÁRUM v sobě sám na čele slunce v duši mráz v dlani poušť v moři utopenej vnitřní hlas žije dál jako v snách když nám z tribun mává stejnejm vlkům jako je sám napospas v sobě sám na čele slunce v duši smích pobíhá po zasněženejch pohořích žije dál jako v snách když nám z vejšky mává stejnejm bláznům jako je sám na očích v sobě sám jednou ve hvězdách jednou na áru v duši tón v ruce otlučenou kytáru žije dál jako v snách když nám rukou mává sedmilhář exotický fimfárum žije dál jako vsnách když nám rukou mává sedmilhář exotický fimfárum
	HELLO GRINGO hello gringo zdraví tě česko otazník schovej vyndej přeškrtnutý esko chceš vědět víc podívej se do hvězd hvězdy ty nelžou nemůžou tě podvést chceš vědět víc podívej se do hvězd copak tam vidíš zaplať a odjezd hello gringo vítáme tě v čechách zážitky má každej každej kdo se nechá všechna tvá přání padnou do půdy orné my jenom nemáme rádi tůristy vzdorné všechna tvá přání padnou do půdy orné obsluha mírná ceny vzorné hello gringo neměj nálady skleslý zahraj si bingo na kadeřnický sesli holíme rádi skota němce i rusa každej ať mluví jak narostla mu pusa vidíme rádi skota němce i rusa a hlavně hochy z USA v kolébce Jana Husa hello gringo Wellcome!
	KDE HVĚZDY NESVÍTÍ čekal jsem na lásku prchavej sen a největší tma byla jako vždycky pod svícnem kus chleba a každodenní kabaret i to je důvod k přežití všechno úplně všechno se dá vydržet tam kde hvězdy nesvítí hledal jsem to místo pevnej bod kam bych se mohl vrátit z divokejch vod kus chleba a každodenní kabaret i to je důvod k přežití všechno úplně všechno se dá vydržet tam kde hvězdy nesvítí ale běda když se někdy vynoří bláznivá naděje za zády starý rány se jak oči rozhoří je pozdě na rady hledal jsem lidský teplo divnou věc kdy někdo víc než přítel je spojenec kus chleba a každodenní kabaret i to je důvod k přežití všechno úplně všechno se dá vydržet tam kde hvězdy nesvítí
	KOŘALKA v láhvi došla kořalka stejně tak jako naše morálka a tak nám nic nebrání rozvíjet dál svý nadání rozvíjíme pozvolna za chvíli možná budeš povolná otevřená náruč polní květ motýl se chce opíjet flaška jako temná skrejš možná že dostanem se někam vejš smutný voči smutný hledání paklíče od svý nirvány v lahvi došla kořalka stejně tak jako naše morálka a tak nám nic nebrání rozvíjet dál svý nadání
	KOULE rád se topím ve sladkejch vizích jsem šťastnej jsou – li a proto nemám televizi ale křišťálovou kouli v kouli vidím kulatej svět kulatý tváře kulatý třešničky a kulatou dírku na kytáře rád se topím ve sladkejch vizích jsem šťastnej jsou – li a proto v kouli křišťálový každej den míchám bouli šampaňský a taky rum a potom kompot jahodovej zkrátka všechno co dal dům do toho dej a bude nám hej rád se topím ve sladkejch vizích ale kladiva bušej v kouli dřív než najdou zlato ryzí budu rád přestanou - li
	KRABIČKY kupujeme krabičky veliký i maličký jedny hrnce myjou a druhý za nás žijou a zdá se že už navždycky vozej zadky do práce ať mají co utrácet vozej zadky tryskem a tak to taky risknem ale nesmíme se otáčet v našem zpětným zrcátku život běží pozpátku když nás trochu zklamal přepneme si kanál a dáme jinou pohádku kupujeme krabičky veliký i maličký jedny hrnce myjou a druhý za nás žijou a zdá se že už navždycky
	LETADLO když se koukáš kulatým oknem letadla dolů vidíš mě někde na okraji barevnejch skvrn když se koukáš kulatým oknem letadla dolů maluju ti zespoda na křídla oči srn bude to báječný letadlo nejlepší na světě báječný letadlo co stihne včas uletět když se koukáš kulatým oknem letadla dolů já sedím někde na mezi a nebo sjíždím rock´n´roll když se koukáš kulatým oknem letadla dolů stejně mě nevidíš tak jakej světabol budeme všechno milovat všechno na týhle planetě ty tam a já tady na zemi a tak nemůžem naletět když se koukáš kulatým oknem letadla dolů za velikou louží tě čeká další stáž když se koukáš kulatým oknem letadla dolů ani holka nevíš nevíš co vlastně máš máš báječný letadlo nejlepší na světě báječný letadlo co stihlo včas uletět
	MALEJ SVĚT žádnej malej svět nemůže bejt pro nás dost malej pokoj dva krát pět rozličný tajemství halej když jsme v něm já a ty problémům dohlídneme sotva na paty a tak chvíli po nás koukaj a pak se potichu vzdálej žádnej malej svět nemůže bejt pro nás dost malej budu ti nějakou pohádku vyprávět a ty si zatím nalej když jsme spolu já a ty hrobníci zlámaný maj všechny lopaty a tak dobře vědí že si brzo fidlátka sbalej žádnej malej svět nemůže bejt pro nás dost malej pokoj dva krát pět se změní v prosvětlenou álej když jsme v ní ty a já slunce nás do zlatova zahřívá a pak jen škodolibě kouká kdy už se naše těla spálej
	MISS DOBRÉ NADĚJE miss dobré naděje pyšně kouká na moře vyhlíží zoufalce s černou vlajkou nahoře sto lodí v řadě je pak přijde vlnobití než se kdo naděje uvízne v její síti miss dobré naděje pro sebe i do světa nezkrotný mládě je rozmazlená subreta než se kdo naděje je konec s jeho lodí miss dobré naděje ke dnu ho doprovodí miss dobré naděje kdo by to do tý holky řek v jedný ruce kurděje a v druhý zázračnej lék každej se naděje čeho se nadít má miss dobré naděje s úsměvem mu zamává
	MOJE ULICE moje ulice má na jednom konci naději a na druhým kostel záleží na tom co je právě blíž moje ulice má na jednom konci naději a na druhým kostel jde jenom o to jak hlavu otočíš až se tu jednou potkáme na křídlech vážky co duhově září všude kolem bude znít hudba blízkejch tváří moje ulice má na jednom konci naději a na druhým kostel záleží na tom co je právě blíž moje ulice má na jednom konci naději a na druhým kostel jde jenom o to jak to uvidíš až se tu jednou potkáme bude se žít tak lehce vidím tě z dálky přijíždět na dřevěný koloběžce
	MOŘE SNŮ tam v moři snů odemkneš pokoj a já v něm nikdy nezhasnu tam v moři snů klesneš až na dno a pak tvý oči zahlídnu budou mi svítit jako požár velkoměst chycen tvou sítí ochutnám ten ohnivej křest tam v moři snů je malej gauč na kterým holka bláznivá dneska neusnu na spaní prášek do koše vyhodím budu se vznášet jako trosečník bez vesel bez lodi tam v moři snů je malej gauč na kterým holka bláznivá bez tebe neusnu
	MOST NA DRUHEJ BŘEH je svět mimo ten co znáš svět za nádražím je svět o kterým moc nevíš a v něm jednou budeš žít spát ve starým hradle bez oken topit dřevem starejch plotů k naději vždycky zády k obživě žebrotu bez vyhlídky na smetišti nevidíš žádný příští bez lásky bez domova osudu se nejde schovat je svět mimo ten co znáš zpěv ptačích srdcí v kanálech je svět za slepou kolejí most na druhej břeh
	MUKA LÁSKY na obloze prázdnej měsíc vyplul zpod mraků ze samýho dna tahá její bílou tvář nevěřím na žádnou další zemi zázraků když si v noci lehám na polštář nic víc muka lásky jsou holt někomu souzený a rozum nezbaví tě toho blouznění jako můra u svý lampy hledá hrob dej si do hlavy pár skob a kolem krku její cop a jenom na sebe sám se zlob jenom na sebe sám se zlob na obloze měsíc bílý víno chlazený rozpouští se smíchem každej vlídnej stín za tu věčnou žízeň a za to že nejsi na zemi jako dárek přijde neštěstí nic víc muka lásky jsou holt někomu souzený a rozum nezbaví tě toho blouznění jako můra u svý lampy hledá hrob dej si do hlavy pár skob a kolem krku její cop a jenom na sebe sám se zlob jenom na sebe sám se zlob
	NA KOPCI JAKO TĚŽKEJ BLÁZEN slunce pomalu vstává sedím kolem schne tráva koukám do údolí na střechu tvýho domu soumrak má plno tváří jedna je ta tvoje na polštáři co šeptá milý slova kdoví komu na kopci jako těžkej blázen zpívat do nebe hledat cestu zpátky na zem a přitom bejt z tebe bez sebe na kopci jako těžkej blázen tejdny prosedět hledat cestu zpátky na zem a přitom vůbec nic nevědět přitom vůbec nic nevědět slunce pomalu stoupá chvíle nevinně hloupá kouká do údolí na opevněný hrady mlha pomalu řídne mouchy bzučej vlídně mysli na svobodu buď rád že seš tady na kopci jako těžkej blázen zpívat do nebe hledat cestu zpátky na zem a přitom bejt z tebe bez sebe na kopci jako těžkej blázen tejdny prosedět hledat cestu zpátky na zem a přitom vůbec nic nevědět přitom vůbec nic nevědět
	NA SLUNEČNÍ STRANĚ na sluneční straně tvýho domu sedí malá bílá vrána na sluneční straně tvýho domu zní píseň nikdy nenapsaná nečeká na tebe ani na mě žije svým vlastním životem krmí se zbytkama horkýho léta a plete se nám pod nohama když jdem spolu ven když se ke mně otočíš píseň mi uši zacpává a tak nic z toho cos mi chtěla říct kloudnej smysl nedává bude to nejspíš asi tím že holka po tobě tolik planu a když se koukám na váš dům vidím z něj pořád jen jednu stranu na sluneční straně tvýho domu sedí malá bílá vrána na sluneční straně tvýho domu zní píseň nikdy nenapsaná nečeká na tebe ani na mě žije svým vlastním životem krmí se zbytkama horkýho léta a plete se nám pod nohama když jdem spolu ven
	NA TOBĚ NE na tobě ne na tobě ne to spíš na starejch novinách který vítr odvane čaroděj na nebi zapálil pár hvězd rozumu a slunci na protest záleží už jenom na chvíli pod starým kaštanem na tobě ne na tobě ne rozhoupal jsem kolíbku záleží na slabosti duše a na síle polibku opětuju úsměv měsíce kouká na nás jako na dvě jepice Břetislav čeká na Jitku a na plno zážitků soumrak zpívá zpod červánků v knížce o hořícím Římě padá popel na poslední stránku na tobě ne to spíš na cestě co hučí zpovzdálí na kupce listí a na housce kterou ptáci nechali zdá se mi že jsem se zase splet přes tvý oči vidím novej svět je fajn koukat se kam se to s náma kutálí soumrak zpívá zpod červánků v knížce o hořícím Římě padá popel na poslední stránku
	NAŠI STRÁŽNÍ ANDĚLÉ naši strážní andělé nesedí u stolu máme jenom jednoho a toho máme spolu máme jenom jednoho a oba nás má rád máme jenom jednoho ale teď šel právě spát ten náš anděl strážnej bejval samej smích než nám usnul spánkem spravedlivých od tý doby svět se změnil k nevíře vzduchem lítaj silný slova a pak talíře oknem domů fouká střepy na stole toho kluka nevzbudí ani střelba z pistole v duši žhavej drát a oči plný strachu když už musíš spát pošli aspoň bráchu pošli aspoň bráchu
	NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ trávíš svý roky v korunách stromů nebe jen kousek a na dlani zem ať jdeš kam jdeš vždycky dojdeš domů jak malý dítě čekáš na každej den světlo tě hladí a na cestu svítí pohledy jiskří úsměvy hřejou nesnesitelná je lehkost bytí dokud ti hlavu neumejou trávíš svý roky u psacího stolu papírů haldy a rozházený desky žiješ jak umíš máš od života školu žiješ jak umíš hezky česky Božkovskej sirup máš proti hromům a proti nudě sladký svody žiješ jak umíš nepospícháš domů nemáš rád bouře ve sklenici vody trávíš svý roky sklízením plodů plodů ze svejch visutejch zahrad jakost je různá nula až sto bodů do kriminálu a nebo na hrad Božkovskej sirup za sto korun stromů v žaludku hřeje a ve voku svítí trávíš svý roky hledáním cesty domů nesnesitelná je lehkost bytí
	OPRÁTKY z ložnice do kuchyně a z kuchyně do předsíně a po schodech dolů letím ven z domu jako prach ze starý skříně jako poštovní holub a odpolední ulice ve švech praská láska je mrtvá ať žije láska oprátky v tramvaji se kymácejí jako houfy opilců na pozdrav mávají ve vzduchu visí jejich křik ticho je jen ve slovech chytám druhej dech a vidím novej břeh obrázky zmatený maluju s deštěm na chodník dobrýho pomálu a na to druhý koukej z petřínský věže problémy který nemůžeš ustát zkus řešit vleže a temno si nech jenom od Jiráska láska je mrtvá ať žije láska oprátky v tramvaji se kymácejí jako houfy opilců na pozdrav mávají ve vzduchu visí jejich křik ticho je jen ve slovech chytám druhej dech a vidím novej břeh obrázky zmatený maluju s deštěm na chodník
	OŘÍŠKY A KAŠTANY díval jsem se na tvůj spánek na hromadu oříšků a kaštanů měl jsem strach kam se s tebou dostanu jestli nás nerozfouká vánek díval jsem se v němý zlobě na výčitku bezbrannou a nahou vedlas mě slalomovou dráhou pomalu ode mě až k sobě a před poslední zatáčkou mi v kapse zašustil lístek na krasojízdu kolem světa snad mě teď neopustí zbytek sil cesta pode mnou je prudká a nevyjetá všechno se to ve mně mele tak jako v kouzelnickým kalíšku na hromadě kaštanů a oříšků marně hledám nepřítele
	PALOUK palouk postříbřenej od měsíce s náručí mlhy a drobnýho deště palouk postříbřenej od měsíce chodíme po špičkách aby nikdo nepoznal že jsme tu ještě představ si jaká by tu byla krajina a kdo by tudy chodil jaká by tu byla krajina kdyby se jeden z nás nenarodil palouk postříbřenej od měsíce a orchestrión v půlce doby hrací do kapsy hlouběji než do sklenice chodíme po špičkách a stopy za náma se rychle ztrácí představ si město zalitý sluncem spousta očí a spousta věcí město zalitý sluncem šlo by se dokola jen zase jinou klecí palouk postříbřenej od měsíce a orchestrión v půlce doby hrací do kapsy hlouběji než do sklenice chodíme po špičkách a stopy za náma se rychle ztrácí
	PAK V NOCI jeden den já vážně chtěl skočit do mraků vyskočit ke hvězdám a dál ale ten další den já vážně chtěl vydat se do hlubin na dno se podívat plout dál pak v noci přišla za mnou hudba a já jsem s ní moh bejt ve hvězdách i u dna potopenej v moři čistejch tónů plout plížit se kránu zbavenej pout ale ten další den co jsem to vlastně chtěl zůstat pod dekou vůbec se nehejbat jen spát jenom se usmívat dívat se z okna ven večer ti povídat o tom všem co se může stát pak v noci přišla za mnou hudba a já jsem s ní moh bejt ve hvězdách i u dna potopenej v moři čistejch tónů plout plížit se k ránu zbavenej pout jeden den jsem našel cestu cest skočil do mraků vyskočil ke hvězdám i výš ale ten další den dolů už nešlo slézt a já vážně chtěl chtěl jsem říct že v noci přišla za mnou hudba a já jsem s ní moh bejt ve hvězdách i u dna potopenej v moři čistejch tónů plout plížit se k ránu zbavenej pout
	POHÁDKOVEJ DEN pohádkovej den nakouk do oken mává kloboukem pojď dál pohádková zem světlo pod svícnem kouzlo patří všem pojď dál není to cesta dlouhá jen ruku natáhnout zahrabat v písku stín zbavit se pout pohádkovej den nakouk do oken mává kloboukem pojď dál
	POTOPENÝ LODĚ chodím do potopenejch lodí kde minuty ze stropu padaj jako sníh kdo se z vody nenarodí toho stáhne do hlubiny hřích ovečky nevěděly neměly ani zdání že čekal jsem na neděli jako na smilování havraní vlasy jak hrad ukryly její tváře vidím ji pokaždý stát za druhým sloupem od oltáře chodím do potopenejch lodí kde vteřiny ze stropu padaj jako svíh kdo se z ducha nenarodí toho stáhne do hlubiny hřích ovečky nevěděly neměly ani zdání všechny se rozutekly i slunce se k obzoru sklání nikdy nevyšla ven z těžkejch kovovejch dveří na schodech před kostelem sedím v krku havraní peří
	SAMBA viva viva samba viva viva samba for you viva viva samba samba samojediná výzkumný ústavy hlásí z metalu se rodí vztek disko vám odvaří klouby a jazz leze na mozek z klasiky vypadaj vlasy po folku se chlupatí výzkumný ústavy hlásí že už je na čase přestat s tím viva viva samba viva viva samba for you viva viva samba samba samojediná Samuel Sambo řekl: ve jménu lidstva už dost! jediná neškodná je tu samba všechno ostatní je pitomost viva viva samba viva viva samba for you viva viva samba samba samojediná z videa z rádia z cédéčka z dívídíčka z kazety z desky z koncertních pódií zní anglicky francouzsky německy rakousky uhersky česky naše samba do bezvědomí viva viva samba viva viva samba for you viva viva samba samba samojediná
	SCHŮZKA tak dlouho dlouho jsi na ni čekal topil se v hustý tmě po obrazcích na chodníku dokola přešlapoval a přijdou dvě úsměv a výsměch každá ti z jedný strany ruku mačká hudba plná příslibů co omámí jako rajskej plyn a papouškova stará odrhovačka tak dlouho jsi čekal až za rohem schovaná nejistota po tobě skočila jako klíště čekal jsi jednu ale ze dvou se ti hlava motá zvlášť když nevíš která přijde příště
	SVÁTEK ZNOVUZROZENEJCH ráno přijdeš s potutelným úsměvem bude svátek znovuzrozenejch můj a tvůj den hlavou lítaj zlatý brouci půjdem někam ven bude svátek znovuzrozenejch můj a tvůj den seš taková jakou chci nemáš to napsaný na čele seš taková jakou chci tichá voda co břehy mele ráno přijdeš s potutelným úsměvem bude svátek znovuzrozenejch můj a tvůj den budeme se milovat v kukuřici jen tak pod nebem bude svátek znovuzrozenejch můj a tvůj den seš taková jakou chci nemáš to napsaný na čele seš taková jakou chci tichá voda co břehy mele ráno přijdeš s potutelným úsměvem bude svátek znovuzrozenejch můj a tvůj den
	TANEC SVĚTA putuju touhou blíž a ještě blíž polykám stíny vedle sebe lámu rezavou mříž jsem spolujezdcem času nemůžu zpátky utéct zahradou nebudu stát já nebudu tady dál hasit světlo tmou cestou za svými cíly znaveně klesám jen na malou chvíli krátkou minutu já opouštím zem svět se vznáší ve vzduchu tancujem v rytmu vášní sníme a milujem svět se vznáší já připadám si jak nezvaný host roztočen z tance světa svoje tělo zvedám zas utíkám rovnou ke svýmu cíly tak jak mi radí čas já putuju touhou blíž a ještě blíž polykám stíny vedle sebe lámu stoletou mříž svět se vznáší ve vzduchu tancujem v rytmu vášní sníme a milujem svět se vznáší já připadám si jak nezvaný host
	VEČÍREK večírek jede jede sklenka první a druhá večírek jede přítel čas je věrnej sluha někdo je ve svým živlu jinej to špatně snáší víly se chichotají baroni práší pojď už spát přestaň do vzduchu střílet pojď už spát noc bude tvůj štít pojď už spát nebo tě spolkne chvíle chvíle ztrát kdy se budeš do hlavy bít večírek jede jede sklenka třetí a čtvrtá Petr maže medem a Pavel zase vrtá někdo vypnul televizor jinej světlo zháší víly se chichotají baroni práší pojď už spát přestaň do vzduchu střílet pojď už spát noc bude tvůj štít pojď už spát nebo tě spolkne chvíle chvíle zlá kdy se budeš do hlavy bít kdo uteče ten vyhraje kdo ne do slov se zamotá pak přijdou pavouci červi a samota lidi se vytrácejí vrací se jen sklenka kdo mi to sedí na klíně nojo Lenka tak pojďte ke mně blíž Katko Bětko Zůzo poslední polibek líbej mě múzo pojď už spát přestaň do vzduchu střílet pojď už spát noc bude tvůj štít pojď už spát nebo nás spolkne chvíle chvíle zlá kdy se budem do hlavy bít oba do hlavy bít
	V JABLONI byli jsme spolu tam v jabloni v krabičce od sirek ve vlasech černejch jako uhel byli jsme spolu v trávě na koni schovaný pod víkama pozlacenejch truhel a nikde nebylo dost vody a nikde nebylo dost jídla a nikde nebylo dost nebe aby tvůj anděl roztáhl křídla byli jsme spolu chyceni do pasti místo dvou myší v domě co už dávno není byli jsme spolu v letu do propasti a ukolíbalo nás až probuzení nebylo to špatný ale ani dobrý nebyl v tom klid ani neklid nebylo to zkrátka takový aby tvý mluvící panenky něco řekly byli jsme spolu tam v jabloni v krabičce od sirek ve vlasech černejch jako uhel byli jsme spolu v trávě na koni schovaný pod víkama pozlacenejch truhel a nikde nebylo dost vody a nikde nebylo dost jídla a nikde nebylo dost nebe aby tvůj anděl roztáhl křídla
	VŠECHNY MILÝ HOLKY všechny milý holky co jsem měl kdy rád chtěl bych vidět jednou v dlouhý řadě stát všechny milý jména od Aleny až po Michelle o co jsem přišel a o co nepřišel všechny milý holky co mě chtěly mít chtěl bych aspoň jednou po vlasech pohladit všechny milý holky co jsem nedostal chtěl bych potkat v polích a tak dál všechny milý holky co se někam ztratily chtěl bych vidět aspoň na chvíli všechny milý holky z dávnejch snů já budu jako pěna a ani nehlesnu všechny milý holky z tajnejch šuplíků chtěl bych aby vzaly u mě jednou za kliku všechny milý holky co mě nechtěly ať jsou jako vánoce šťastný a veselý všechny milý holky co jsem měl kdy rád chtěl bych vidět jednou v dlouhý řadě stát všechny milý jména od Aleny až po Michelle o co jsem přišel a o co nepřišel
	ZPÍVÁM CELEJ DEN já dělám skvělou práci nosím dřevo do lesa a sovy do Athém sám už se v tom někdy ztrácím jak zpívám celej den zpívám celej den písně ptákům za voknem já dělám co mě láká a proti slunci pouštím fen v kamnech mám sněhuláka a zpívám celej den zpívám celej den písně ptákům za voknem když je mi bídně tak se usmívám jinak ale nezvládám přesto jsem klidnej nejedu v tom sám je nás celá armáda já ve větru se kejvám a když chci domů tak jdu ven jediný co mě zbejvá je zpívat celej den zpívat celej den písně ptákům za voknem když je mi bídně tak se usmívám jinak ale nezvládám přesto jsem klidnej nejedu v tom sám je nás celá armáda já na poušti hledám lásku a po ránu mě budí sen svůj stín mám na provázku a zpívám celej den zpívám celej den písně ptákům za voknem